Kontrola nad vaším řízením

Automobily dnes umí rozpoznat svého majitele, najít podle jediného příkazu nejbližší restauraci, nebo dokonce samočinně dovézt své pasažéry do cíle zvolené trasy. Všechny systémy však pracují na základě počítače, který je řídí a do nějž musí řidič či spolujezdci zadat osobní data. Jak se tyto technologie vyvíjejí a elektronikou řízených funkcí automobilu je stále více, tím lépe se do nich umí nabourat hackeři, jejichž schopnosti se stále zdokonalují. A proto si zákazníci i samotní výrobci automobilů kladou otázku, zda jsou nové technologie v autech bezpečné.

Před 20 lety byla elektronická výbava, která obsahuje tempomat, navigaci nebo elektrické stahování oken, vyhrazena nejdražším autům za několik milionů korun. Dnes je ale situace odlišná. Těžko hledat v minulosti jiné dvacetiletí, během něhož by byl vývoj na tomto poli rychlejší. „Bez elektronických asistentů a zábavních systémů by nebylo možné propojit posádku vozu s okolním světem tak, jak tomu je u nejmodernějších vozů současnosti. Tyto technologie nejsou jen jakýmsi rozmarem konstruktérů, ale opravdu pomáhají řidičům v každodenním provozu,“ potvrzuje mluvčí Škody Auto Vítězslav Pelc.

Dnes je tak možné pořídit si řadu moderních elektronických asistentů i do nejmenších automobilů. Například nový Citroën nabízí již v základní výbavě čtení dopravních značek s rychlostním omezením, varování při opuštění jízdního pruhu nebo upozornění na nutnost přestávky. Ještě nedávno přitom tyto prvky neměla ani luxusní auta značek BMW nebo Mercedes-Benz, určená především výše postaveným manažerům.

Tím, jak se technologie v malých autech postupně dostávají na úroveň větších modelů, jdou dále i tato vozidla. Ta už dnes umí nejen přečíst dopravní značky, ale nastavit podle nich i tempomat, takže řidič vůbec nemusí řešit překročení rychlosti a s tím spojené pokuty. Dalším stupněm je automatické řízení. Zatím se objevují systémy pro autonomní jízdu v koloně, už brzy ale může nastat doba, kdy na silnicích budeme vídat řidiče otočeného zády k volantu, bavícího se s cestujícími na zadních sedadlech. Na příkladu společnosti Uber je také vidět, že s těmito technologiemi pracují i taxislužby, ve vývoji jsou ale i kamiony bez řidiče.

Z Los Angeles do New Yorku bez řízení

Nejdále je v otázce autonomního řízení americká Tesla Motors, jejíž šéf Elon Musk dokonce prohlásil, že koncem letošního roku bude jeho auto schopno dojet samo z Los Angeles do New Yorku. Už dnes je přitom každá nová Tesla vybavena režimem autopilot, jenž umožňuje autonomní jízdu za asistence řidiče, respektive hardwarem, který v budoucnu umožní plně autonomní jízdu bez asistence. Velice zjednodušeně bude vše fungovat tak, že do palubního systému zadáte cíl cesty a necháte auto, aby vás tam samo dovezlo.

Systém umí mimo jiné přečíst všechny dopravní značky, reagovat na značení přímo na vozovce nebo zpomalit v případě stavby či jiné překážky. Tesla dokonce tvrdí, že její autonomní řízení je bezpečnější než řidič z masa a kostí. Kdy bude plně autonomní vozidlo možné provozovat u nás, zatím není jasné. „Nejdříve je zapotřebí věci prakticky vyzkoušet a podle toho, jak fungují anebo nefungují, je upravit. Než bude připraven legislativní návrh, musí být zcela jasná technická stránka – v takovýchto komplexních řešeních až po testovacím a ověřovacím provozu,“ vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Přesto již dnes mají někteří výrobci a vývojáři po získání povolení možnost i v tuzemském provozu zahájit zkušební provoz automobilů pro účely vývoje nových vozidel a technologií, které vedou až k autonomnímu řízení. O uvedení této technologie uvažuje v budoucnu také tuzemská jednička na poli prodejů i výroby. Škoda vnímá autonomní řízení jako jednu z priorit, proto se již dnes ve vybraných modelech objevují technologie, které reagují na situaci v provozu a pomáhají řidiči vyřešit některé dopravní situace.

<img src=“tesla_skenuje_okoli.svg“ alt=Co u sdělá chodec? A co Tesla?“>

kontrola

Vypínáme motor z pohodlí domova

Základem každého vozu je stále jeho bezpečnost v běžném silničním provozu. Pokud sedí za volantem řidič, je on zodpovědný za to, co se s vozem stane. Autonomní vozidla sice na první pohled mohou vyvolat zdání, že nehodám dokážou předejít, jak ale dokazují události nejen z uplynulého roku, ne vždy tomu tak je. Například loni v červenci došlo na Floridě ke smrtelné nehodě Tesly, která operovala ve výše zmíněném režimu autopilot. To znamená, že vůz jel bez zásahů řidiče. Automobilka ve svém prohlášení sice vyjádřila soustrast pozůstalým, zároveň ale poukázala na statistiku, podle níž způsobí řidiči více smrtelných nehod než Autopilot. Zdůraznila také, že celý systém stále prochází úpravami a vyžaduje plnou asistenci řidiče, která v tomto případě chyběla. V září 2016 prezident amerického zastoupení Audi Scott Keogh ve svém komentáři pro deník The Wall Street Journal kontroval, že pro mnoho Američanů budou silnice méně bezpečné, až se na ně dostanou autonomní vozidla.

Nejde ale jen o bezpečnost provozu jako celku. Protože je autonomní vozidlo vybaveno mnoha kamerami a senzory, sbírá velké množství dat. Nejprve jde o osobní data řidiče a členů posádky, respektive informace o trase. Tedy odkud kam auto pojede nebo v jaký čas a den bude jízda uskutečněna. Z kamer a senzorů potom do automobilu proudí nejrůznější informace o jízdním stylu ostatních řidičů, jejich rychlosti a překračování zákonů či o chování chodců, cyklistů a dalších účastníků silničního provozu. Jak podotýká Upside, blog americké společnosti Transforming Data With Intelligence, která se zabývá prací s daty, získané informace mají primárně za úkol zlepšit bezpečnost autonomního řízení a mohou být využity i ke zlepšení bezpečnosti provozu obecně. Druhou stranou mince je ale fakt, že údaje mohou být využívány třetími stranami, jež je dostanou od automobilky, která je bude sbírat.

Údaje mohou být poskytovány například vládním agenturám, které se zabývají bezpečností provozu. U nás se jedná o Radu vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu, spadající pod ministerstvo dopravy. Existuje ale také nebezpečí, že automobilka bude získaná data prodávat dalším firmám, mezi nimiž nebudou chybět pojišťovny nebo odtahové služby. Pro takové firmy by se mohlo jednat o vítaný přísun informací – jestliže bude odtahová služba téměř v reálném čase vědět, že se stala nehoda, může zareagovat rychleji než konkurence. Pojišťovny toho mohou pro změnu využít při bonusech za bezpečnou a bezproblémovou jízdu.

Vedle sběru dat existuje u autonomních vozidel rovněž nebezpečí převzetí kontroly nad řízením osobou, která ve voze vůbec není. Je to proto, že se z automobilu stane pojízdný počítač, který je lehce napadnutelný hackery. Stačí si vzpomenout na americký případ z roku 2015, kdy dva tamní počítačoví výzkumníci Charlie Miller a Chris Valasek vyvinuli program, jímž se dokázali nabourat do palubního systému automobilu Jeep Cherokee a převzít kontrolu nad jeho řízením. Uvnitř přitom seděl novinář amerického technologického měsíčníku Wired Andy Greenberg. Hackeři sice nemohli točit volantem, dokázali ale vypnout motor, zablokovat brzdy v nízkých rychlostech nebo ovládat rádio, to vše z pohodlí domova přes počítač. Všechno byla naštěstí pro řidiče předem domluvená demonstrace toho, jak moc je automobil zranitelný.

Do automobilu se dvojice napojila přes multimediální systém s wi-fi připojením, přes který se pak dvojice dostala až k řízení automobilu. Výsledkem byla nákladná svolávací akce automobilky na opravu 1,4 milionu aut. Loni zašla dvojice ještě dál, když přišla na způsob, jak se propojením počítače s automobilem zmocnit přidávání nebo ubírání plynu ve vysokých rychlostech.

Multimediální systém – dobrý sluha, ale zlý pán

Jak je vidět, dostat se k ovládání auta jde i přes multimediální systém, tedy zařízení, které má dnes většina vyrobených automobilů. Jakési zábavní centrum vozu v sobě podle společnosti DataOne Software většinou kombinuje dvě složky. Ta první se skládá obvykle z rádia, couvací kamery a spárování s chytrým telefonem. Výstupem zařízení je dotyková obrazovka. Je to v podstatě automobilový tablet, který lze stejně jako ten přenosný připojit k internetu. Jenomže jak ukazuje případ Jeepu, právě kvůli internetovému připojení je takové zařízení zranitelné. Přitom s ním mnohdy spárujeme svůj chytrý telefon s citlivými údaji a kontakty, zadáváme informace na sociální sítě nebo data do navigace, z nichž lze snadno vyčíst místo bydliště.

Druhou složku tvoří systém, který kombinuje telekomunikaci a informatiku. Jinými slovy tento systém vysílá, přijímá a ukládá informace, přičemž se jedná především o navigaci, dálkové ovládání vozu, nouzové volání nebo lokalizaci vozidla pomocí GPS signálu. Podobně jako v případě autonomního řízení, i zde mohou posbíraná data sloužit ke zlepšení funkčnosti vozu, zdokonalení jejich výbavy nebo v krajním případě i k úpravě celé infrastruktury. Přesto možnost úniku jakýchkoliv dat vylučují například jak Citroën, tak Škoda. „S daty (z multimediálních systémů – pozn. red.) značka nijak nenakládá,“ ubezpečuje mluvčí tuzemského zastoupení Citroënu Lenka Martinová. Škoda mluví v obdobném duchu.

Technologie v nových automobilech tedy za posledních 20 let významně pokročily a kdoví, kde se za dalších 20 let ocitnou. Téměř jisté je masovější rozšíření autonomního řízení, které nebude výsadou jen nejdražších automobilů, jako je tomu dnes. Dál se budou vyvíjet i další technologie, jejichž použitím se z automobilu postupně vytratí prakticky všechny technologie, které stály u zrodu prvních lidových aut. Půjde o lidová auta 2.0: multimediální centra na čtyřech kolech, v nichž půjdou řešit například obchodní jednání. Život řidičů se tak zjednoduší, s ním se však také budou zlepšovat i možnosti sběru dat a jejich zneužití.

Kontrola

<img src=“jeep_hack.svg“ alt=Pár kliků přes vzdálený notebook a hackeři vás v autě začnou ohrožovat na životě.“>

Děkujeme za sdílení
Google+
Tumblr
Pinterest
Reddit
Hacker News
Předchozí kapitola
Před daty neutečete

Před daty neutečete

farmacie biometrie hodinky cílená reklama 15 min. čtení
Následující kapitola
Jsem tím posedlý

Jsem tím posedlý

Kevin Mitnick rozhovor hacker FBI 15 min. čtení